Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj klimatické diplomacie v česko-německých vztazích po roce 1990
Farionová, Anežka ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem klimatické diplomacie v česko-německých vztazích po roce 1990. Teoretická část se nejprve soustředí na představení novodobého fenoménu klimatická diplomacie, který je stejně jako jiné typy diplomacie nepostradatelný pro udržení stability mezinárodních vztahů. Práce dále zjišťuje, kdy se po roce 1990 environmentální problematika dostávala více do popředí česko-německého dialogu také na národní úrovni. Důraz je kladen na rok 2004, kterým Česká republika oficiálně přistoupila do Evropské unie. Je zkoumáno, jak tato událost proměnila bilaterální spolupráci v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Paralelně probíhá analýza českého a německého environmentálního smýšlení, které je zvlášť stěžejní pro pochopení utváření česko-německé klimatické diplomacie. V rámci praktické části byl vybrán jeden konkrétní evropský projekt Young Energy Europe od Evropské iniciativy na ochranu klimatu, který se zaměřuje na energetickou udržitelnost a environmentální vzdělávání ve firmách. Součástí tohoto projektu je jak Německo, tak Česká republika. Hlavním cílem je zhodnotit účast České republiky a zjistit, jaké limity mohou představovat mitigační projekty tohoto druhu pro země bývalého východního bloku.
Formování českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu
Mohelníková, Tereza ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Mezinárodní panel pro změny klimatu označil existující vědecké důkazy o globálním oteplování za jednoznačné. Globální změna klimatu však zdaleka není problémem, kterým by se zaobírali pouze vědci. V současnosti jsme svědky situace, kdy je změna klimatu hojně debatovaným tématem v politických diskuzích, a to včetně České republiky. Tato práce stručně shrnuje vývoj environmentální politiky v České republice a zahrnuje také související kapitolu ke klimaskepticismu a k postoji české široké veřejnosti. Hlavním cílem práce je analýza českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu, která je zkoumána prostřednictvím kritérií legitimního národního zájmu. Analýze jsou podrobeny programy politických stran a další klíčové události jako přijetí klimaticko-energetického balíčku a prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.